Tvorba

+ 120 w

Jednou byla žila 2 vlčata, byly to nejlepší kamarádky a zároveň sirotci. Jejich rodiče zemřeli a ony se toulaly světem. Učily za chodu, kolikrát trpěli, protože měli hlad a žízeň. Za tuhých noc spali schované v klubíčku. Ale jednoho dne se šla jedna už dospělá vlčice podívat po nějaké kořisti. Druhá vlčice zůstala v doupěti sama. Uběhly již 4 dny a první vlčice nikde. Druhá vlčice se šla po ní podívat. Šla po pachových stopách první vlčice a také ji našla. Ale mrtvou. Byla strašně smutná a tak si lehla ke své kamarádce a smutně zavyla. Uslyšeli to jiní vlci a tak se šli podívat co se děje. Když dorazili viděli co se stalo a tak začali výt také. Nabídli první vlčici pomoc ale ta odmítla a tak odešli. První vlčice po nějaké době umřela hlady a žízni. :'( Konec

+ 70 w

Květiny kvetou všude kolem,
znám jich však jen pár,
jdu s vztyčenou hlavou,
směrem tam , kde domov mám.

Směrem k lesu , směrem k horám,
tam je uvidím a pozdravím,
své přátele za chvíli opustím,
a už se nevrátím.

Běžím dál , daleko od nich,
k jeskyním, k řekám,
tam se posadím a zavyji jim,
chvíli tam zůstanu a pak běžím dál.

Chvíli jdu na sever ,
pak zase na jih,
v tu chvíli se otočím a zavrčím,
cítím pach,pach který neznám,
a proto utíkám.

Jsem hladová,
několik dní jsem nejedla,
pak uvidím mrtvou kořist
a hned bych jedla.

Pustím se do ní s takovou radostí,
že si ani nevšímám černého vlka za mnou.

Zavrčí a já se otočím ,
je velký , je silný,
a já se bojím,
raději zase utíkám, někam dál.

Doběhnu ke smečce,
ale není má,
přijmou mě radostně,
a snad mi lásku dá.

200 w

V jeho očích jsou plameny, zářící ve tmě,
vyprávějící jeho minulost, díky které ti zčerná duše.
Od jeho řezáků po jeho trháky,
má světlé i stinné stránky.
Slýšící dál než jednu míly,
větřící 3 kilometry kořist,
pro jeho smysly si jako list.
Jeho šřám přes oko ukazuje jeho sílu,
sílu, kterou nikdo nezná,
pozná ji jen ho kořist,
které tepny lijí krev na jeho kožich.
Je to lovec, nikoliv vrah.
Když si pro tebe přijde, ucítíš jeho pach,
učítíš své bušící srdce,
krev ti zalije mozek a před očima máš černo,
nemáš šanci utéct, budeš muset trpět.
Uctívá své pravidla, nikoli pravidla lidu,
nebojí se sám trpět, prolít svoji krev.
Je to on, kteréhon se všichni bojí,
s jeho jménem všem jen vlasy stojí.
Je to ten co nebyl nikdy chycen,
nikdy zraněn člověkem.
Vlk, který se vás nebojí,
raději se otočte jestli zav vámi nestojí.
Je to on s hrdě hlavou vztyčenou,
nesoucí jméno ...
Fujistu !


Je to by me, podle mé pravé přezdívky Fujistu, co všechno se mi s touto přezdívkou stalo se dá i z toho pochopit :)

Předem se omlouvám se za chyby, ale já si to po sobě nečtu :)

Páni, smekám ! + 200 w

Ůplněk

Vlk běžící strání,
nahoru se dá.
Uvidí svou milovanou
a pak pusu jí dá.

Běží spolu přes hory
a najednou se zastaví,
pod nimi je velké stádo,
které budou chytati.

Uloví však srnek mnoho,
zavolají smečku svou.
Ta pak přijde hodovati
a dosyta se nažerou.

Pomalu se začne stmívat
a vlci se na sebe začnou dívat,
pak vyjde Měsíc v úplnˇku
a vlci začnou výt.

hezké +150 w