Lewi

 

                         

                    w: 500                                                                           MN : 0                                        

 

Zkušenosti

       
         zkušenost v lovu : 5 %                                                         zkušenost v boji : 5 %          

 

Osobní údaje

Jméno : Lewi

Hodnost : Omega

Pohlaví : samice

Věk : 1 rok

Dovednosti :   rychlost - 1. úroveň

                      sluch - 1. úroveň

                      vytrvalost - 2.úroveň

                      zrak - 1. úroveň

                      čich - 1. úroveň

Schopnosti : ___________

Magie : vzduch - 1. úroveň

O mně

Jsem hrozně maličká a roztomilá. Mám ráda vlky a jsem velmi přátelská a občas až moc mírumilovná, ale umím se dost dobře naštvat a díky své bystrosti a vytrvalosti někoho lehce zabít, jinak když už zabíjím tak jen kvůli hladu, ale netroufnu si na větší zvířata než já takže lovím jen veverky a králíčky a to mi dokonale stačí.
Co se týče toho „když se naštvu“ tak to jen když se mě někdo pokouší zabít anebo mě nějak jinak dovede k šílenství. Můžou mi totiž lehce rupnout nervy, což je opravdu lehký, pak dokážu v podstatě cokoliv. V takovéhle době jsem nebezpečná, i když se to nezdá.

Minulost : Narodila jsem se v jedny z nejlepších a nejsilnějších smeček, ale všichni mě nenáviděli a mysleli si že nic nedokážu protože jsem hrozně mrňavá a moc mírumilovná na boj a proto jsem většinu času trávila sama schovaná v lese a plakala tam, ale jednou když tak život šel dál si ze mě mí „kamarádi“ dělali srandu jako vždy tak jedna z nejoblíbenějších vlčat ve smečce mě z legrace kousla do nohy, ale já byla slabá a ona mi tu nohu svými zuby málem rozdrtila, dělala si ze mě srandu ještě víc a já se tak bála a na svou obranu jsem musela zaútočit. Úplně mi rupli nervy a vyvedlo z míry a až bylo po všem a já se vzpamatovala, došlo mi, že nejlepší lovkyně leží přede mnou s těžkým zraněním.
Žila, ale bylo to o vlásek, ta lovkyně mohla umřít. Nevěděla jsem co dělat a nechtěla jsem to udělat, ale věděla jsem, že na tohle omluva neexistuje. Musela jsem utéct. Utéct daleko od smečky. Dlouhé dny jsem se sama toulala po lesích a loukách. Byla jsem unavená, měla jsem hlad a taky jsem měla strach. (nejen z toho že by se jí něco mohlo stát, ale taky že se někomu něco stane jen kvůli ní.) Hladová a vyčerpaná jsem našla tuto smečku. Tajně jsem tu smečku sledovala. Chtěla jsem tam jít, ale bála jsem se. Na konec mě schovanou za keřem třesoucí se strachem našla nějaká vlčice z té smečky a nabídla mi, abych se k nim přidala, jelikož jsem nechtěla nikomu ublížit tak jsem se chystala odmítnout, ale nemohla jsem. Naštěstí to bylo v té smečce super a já jsem tam postupně zapomínala na tu nepěknou událost z minulosti.

Odkud znám tuto hru? Youtube

Zbroj, kterou  vlastní

 

Rodina

Vytvořte si webové stránky zdarma! Webnode