Už se to zde sice odemě vyskytovalo, ale snad se to taky počítá.
Seděla jsem v sedle celý den,
kůn raději utekl z ohrady ven.
Zůstalo mi zněj jenom sedlo,
tak jsem si osedlala křeslo.
Myslím, že dám vale naší cestě
a zůstanu v tomto městě.
Pes je můj jediný kamarád,
myslím, že mě má docela rád.
Vlečeme se cestou celý den,
je vedro, ale pod sprchu nepůjdem.
Lituji lidi, co učit se musí,
at si to dospělí, taky někdy zkusí.
je to však hrůza, šrotit se zpaměti,
běžte někdy rodiče, do školy za děti.
Pěkné známky po nich chcete,
tak taky vy před tabuli jděte.
Ten pocit je šílenej, stát tam a nevědět, kdo vládl v polsku roku 1609,
když s epotom odpověd konečně dozvíte,
že někdo takový existoval, nevíte.
V tu chvíli jste bezmocní, jak od stromu kůra,
když vám pan učitel píše do ŽK bůra.
Doma to pak schytáte, jak bůhví co by se estalo,
vy si v tu chvíli přejte, aby učit se přestalo.
To se však nikdy nestane, tak můžem jen nadávat
a ikdyž nás to nebaví, musíme se vzdělávat.
Nová Tvorba
Milí přátelé, přibližně jednou měsíčně, na pár dní, zde budu otevírat tuto Novou Tvorbu.
Zde můžete psát o čemkoliv, nejen o vlcích, ale různé příběhy všeho druhu. Vaši práci jako vždy, odměním w nebo MN.
Samozřejmě nesmí být zkopírované, musí to být čistě vaše práce.
Momentálně zamčeno
Sem vkládejte vaši tvorbu
Básen (2)
Carolline | 31.03.2013